První polovina roku uběhla, ani nevím jak. Druhá se zdánlivě táhla o trochu víc. Možná to bylo tím, co všechno jsem páchala (ale neměl by ten pocit ubíhání času tím pádem spíš zrychlit…?), těžko říct.

Co se týče zdraví, je to pořád stejná písnička – zrakvená pravačka bolí (to je tak, když jste lemra, co to neřeší včas / doktoři vás lečí na něco jiného, než co to je / jsou dlouhé objednávací lhůty / nemůžete se měsíc dovolat k potřebnému doktorovi / spletete něco z té tuny byrokracie). Listopad a prosinec jsme doma všichni skoro celý promarodili. Ale jinak mi přišlo, že byl ten rok až nějak podezřele pohodový a úspěšný (jo, s pudem sebezáchovy do toho nepočítám celosvětové dění a skutečnost, že příští rok budeme všichni rádi, když budeme mít na jídlo – jsem optimista…).

V druhé polovině roku jsem se snažila jet v předchozím rytmu, sem tam navštívit nějakou tu akci – byla jsem na vílím pikniku, CONiáši, křtu Krevní msty, Humbooku a Fénixconu – a vrhla jsem se zase na hromadu rukodělných činností, což mě nejen baví, ale taky z toho byly celkem prima vánoční dárky (aspoň doufám). Kreslení trochu zaostávalo, ale něco jsem taky vytvořila.

Na literárních akcích jsem měla besedy s čerstvě vytvořeným – a hezky fungujícím – tandemem „hostích“ autorů – spokojeně jsme si besedovali s Petrou Machovou, Honzou Hamouzem a Honzou Kucinem, přičemž účast posluchačů na naší besedě na Fénixconu byla pro nás všechny takovým menším zjevením (příjemným!). Humbook mě letos nějak zklamal a už tam chodit nebudu (jasně, pokud se tam neukáže Leigh Bardugo nebo Marissa Meyer 😀 ), ale den předtím jsem se celkem nečekaně dostala k tomu, že jsem dělala rozhovor se Samanthou Shannon, což byl velký zážitek (a ano, byla jsem dost nervózní).

Nejlepší akcí byl ale jednoznačně vílí piknik pořádaný Katastrofé. Sešla se na něm hromada skvělých lidí, všichni krásně oblečení a navíc jsem tam s sebou vzala starší dceru, která byla nadšená. Vyrobila jsem dceři kostým (sukýnka, křidýlka, vílí čelenka) a obě jsme si to moc užily. Dcera tam pobíhala, zpívala, tančila, rozdávala náš domácí „vílí perník“ a všeobecně ohromovala svou bezprostředností, ke které se já ve svém věku už asi nikdy nedohrabu 😀 Pak taky rozdávala kamínky, které sebrala na cestě v parku s tím, že jsou to kouzelné vílí kamínky. Skvělé bylo, jak na to všichni ostatní přistoupili a byla tam opravdu skvělá atmosféra. A aby toho nebylo málo, tak se dceři tenhle jeden „vílí kamínek“ povedlo vyměnit za šperk od Arcadia Jewels. Prostě v jednu chvíli přiběhla, abych jí sundala přívěsek, co ho měla na krku, protože „ta hodná paní mi chce dát motýlka“ a minutu nato přiběhla s novým přívěskem a mně jen spadla brada, protože šperkařku Arcadia Jewels jsem už nějakou dobu sledovala na IG a nad jejími šperky jsem slintala (stejně jako nad tímhle konkrétním, o kterém jsem věděla, že ho na piknik bere na „vílí swap“). A jestli vás to zajímá – ne, ten šperk jsem dceři nezabavila, ale vydávám jí ho k nošení jen při „zvláštních příležitostech“ (takže ho měla třeba na štědrovečerní večeři).

No a málem bych zapomněla – měla jsem křest všech tří dílů Krys! 😀

Co se týče toho slavného vyrábění, tak jsem si začala hrát s křišťálovou pryskyřicí. Řeknu vám, ze začátku to byly nervy, protože se v tom dělalo takové množství bublin, že bych nejradši mlátila hlavou o stůl. Ale postupem času jsem na to tak nějak přišla. I když ty věci pořád nejsou dokonalé, je tam znát výrazné zlepšení. A tak jsem na Vánoce začala mimo jiné vyrábět vlastní šperky pro rodinu a kamarádky. A navezla jsem do toho i sousedku, takže jsme celý podzim vyráběly společně – každý týden jeden večer, což bylo skvělé.

A když jsme u toho vyrábění… i v roce 2022 jsem se opět zúčastnila výměny obálek, tentokrát „čarodějnických“ (a v omezené míře i těch vánočních). Tam jsem se vyblbla s ručně dělanými zápisníky a samolepkami. Starší dceru to nadchlo a udělala pak svou vlastní verzi takové obálky, kterou dala do schránky všem sousedům. Dostala zpátky jednu děkovnou zprávu a jedny pletené ponožky.

Celkově jsem se tedy v roce 2022 snažila víc vyklidnit, jak jsem si předsevzala, což se většinou dařilo, za což jsem moc ráda. Ale ne úplně vždy – jsem pořád tak nějak frustrovaná a nemám sama v sobě pořád srovnaný svůj vlastní vztah k mateřství – což se možná může zdát divné, vzhledem k tomu, že mám dvě děti a té starší jsou už čtyři a půl roku, ale prostě se mi to pořád nějak nedaří. Odmítám se smířit s tím „chtělas děti, tak drž hubu a nestěžuj si“, „zvládly to ostatní, tak to zvládneš taky“ a „jednou seš máma, tak se přece automaticky počítá s tím, že na sebe nebudeš mít žádný čas“. A to je pak docela boj (se sebou i s okolím a někdy bohužel i s tou rodinou – dětem jaksi nejde moc dobře vysvětlit, že když nebudu delší dobu psát, někdo si to odskáče…). Ale nezhroutila jsem se, což beru jako obrovské pozitivum 😀 🙂

Spřátelila jsem se s řadou nových lidí a některé „staré známé“ z internetu jsem konečně potkala naživo a bylo to báječné. Mám za sebou spoustu nových zkušeností a zážitků a drtivá většina z nich je pozitivních. Prostě i přes tu svou mateřskou frustraci jsem si ten rok 2022 užila.

Nad očekávání se mi taky dařilo dělat si drobné radosti nákupem a podporou domácích tvůrců. Nakoupila jsem si (nebo jsem dostala darem) printy od wylfi, Dae Nir a reading_feast a pořídila jsem si (nebo mi byly darovány) šperky od Monica Otmili, Gabrielle Taroka, Victorian Katherine a právě dříve zmiňované Arcadia Jewels (nová láska). A taky jsem rozšířila sbírku třpytivých akvarelů od Katastrofé. Celkově jsem začala na IG sledovat hromady rozličných tvůrců – našich i zahraničních – a je to velice inspirativní (ale asi mi to taky udělá vítr v peněžence 😀 ).

Jak tak na to koukám… je to už zase dost dlouhý článek – ale když ono se toho dělo vážně tolik… Takže o tom, jak se mi vedlo literárně – a taky nějakou tu knižní bilanci –, si povíme v dalším článku 😀

A tady se můžete aspoň trochu podívat na to, o čem jsem v článku psala… 😀 (fotogalerie si samozřejmě dělá, co chce, ale věřím, že pochopíte, které fotky patří k sobě 😀 ).

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•