Zuzana "Daletth" Hartmanová

Tvorba

Nepatřím k těm, kteří si dlouhá léta něco šušní v šuplíku, pak rukopis vyndají na světlo a záhy ho udají v nějakém nakladatelství. Kdepak. Já, tak jako mnoho dalších, začala s publikováním svých děl na internetu. Rozličné literární servery, na nichž jsem své prvotní pokusy uveřejňovala, nabízely tehdy před lety člověku slušnou možnost, jak se zviditelnit. Tam jsem získala své první čtenáře a také první zpětnou vazbu, která mi dala podněty ke zlepšování.

Nakonec jsem si založila vlastní stránky, kde jsem uveřejňovala svoje prvotiny, které vznikaly někdy kolem roku 2005, různé povídkové hříčky psané pro menší weby či kluby, nebo cvičné úkoly v rámci literární dílny. Po pravdě řečeno, tahle dílka jsou na webu k vidění dodnes. Nicméně je na místě varování: čtení těchto starších textů je pouze na vlastní nebezpečí. Tato dílka jsou vskutku prehistorická – neprošla žádnou korekturou, ba ani základním betareadingem, a některá z nich jsou opravdu stará i více než deset let…

V průběhu let jsem začala psaní brát více vážně, což spočívalo v tom, že jsem se účastnila literárních soutěží – kdesi jsem se dočetla, že to člověku pomůže k tomu, aby mu nakladatel jeho dílo snáze vydal. Vydat knihu byl vždycky můj cíl, ani nevím proč, protože v reálu je to docela děsivá záležitost, co si budeme povídat – přeci jen jdete s kůží na trh a stát se může cokoliv.

V roce 2009 jsem se zúčastnila literárního workshopu Mistři písmen, učni slov.  Díky tomu jsem si ujasnila, jaké postupy mi vyhovují, a přestala jsem se nutit do věcí, které mi autorsky nesedí. Po absolvování tohoto workshopu jsem se v psaní paradoxně trochu zasekla a začala jsem se věnovat převážně literární kritice, což mi vydrželo dodnes. Tři roky recenzování pro magazín MFantasy vyústily na podzim 2013 v založení webzinu Dagon, kde jsem šéfredaktorkou.

V roce 2010 jsem napsala svou první minotauří povídku Ti, co nepláčou, s níž jsem získala šesté místo v literární soutěži O Dračí řád. O rok později jsem na svých stránkách začala publikovat interaktivní povídku Mrtvá čarodějka, kde se v hlavní roli představila nekromantka Nix. Následně jsem se na jednom literárním fóru jen tak mezi řečí, napůl v žertu, pod příspěvkem o první knize vydané nakladatelstvím Gorgona Books, zmínila o tom, že sháním nakladatele. Tehdy jsem neměla tušení, co taková poznámka způsobí… Dočkala jsem se pořádného šoku, když se mi za pár dní ozval šéfredaktor z Gorgony s tím, že si přečetl na mých stránkách Mrtvou čarodějku a chtěl by vidět i další texty s touhle hrdinkou, pokud nějaké mám. Měla jsem tehdy dva a samozřejmě jsem je poslala.

Od té doby probíhalo postupné dopisování, přepisování a editování jednotlivých textů, které bylo v roce 2016 završeno podpisem smlouvy na Noční labuť – povídkový román s Nix.

Posledním počinem před vydáním knihy se stala postapokalyptická arcanepunková povídka Požírač blesků, za niž jsem v létě 2016 získala druhé místo v soutěži Vidoucí.