V loňském roce jsem si dala několik „knižních předsevzetí“ a udělala jsem si nějaké ty knižní plány – jak se na správného knihomola sluší a patří. K tomu jsem si samozřejmě dala soukromě i nějaké ty psací úkoly a zkusila jsem si dát i nějaká předsevzetí navíc typu: naučím se víc a lépe pracovat se sociálními sítěmi…
Mám pocit, že i přes počáteční snahy z toho všeho nakonec nějak sešlo. Teda, když se podívám na ta čísla, co mi z toho teď na začátku nového roku vylezla, tak to není jen pocit, ale holá skutečnost.

Takže, co jsem si to dala za knižní předsevzetí?
– Chtěla jsem přečíst alespoň 60 knih a komiksů
– Chtěla jsem přečíst víc knih, než jsem si jich v daném roce pořídila domů do knihovny
– Chtěla jsem zase začít číst víc v angličtině
– Stanovila jsem si 23 knih z vlastní knihovny, které jsem si už dlouho chtěla přečíst a dala jsem je tak na přední příčky toho, co chci číst v roce 2020
– Chtěla jsem dočíst (nebo definitivně opustit) 13 rozečtených knih z roku 2019

A co z toho jsem dotáhla do konce?
– Přečetla jsem 105 knih a komiksů (ačkoliv to dost záleží na tom, jestli se řídím statistikama na goodreads (ty se shodují s mými úchylně ručně psanými poznámkami) a ty říkají, že je to 87; nebo statistikama na ČBDB – tam si totiž dávám i dětské knihy, které jinak většinou nepočítám). Bližší info:
– – 45 románů (19 kousků mimo fantastiku, jinak jen fantastika; 4 e-knihy, zbytek papír; 3 audioknihy); 37 komiksů a mang a 20 dětských knih
– Pořídila jsem si mnohem víc knih, než jich přečetla (můžou za to slevové akce v době covidové a také podědění části babiččiny knihovny – konkrétně 74 knih (+85 z babiččiny knihovny) a 50 komiksů).
– V angličtině jsem přečetla jen komplet sérii Death Note (12 kousků), jinak nic, takže slabý výkon, který se moc počítat nedá.
– Z těch 23 stanovených knih jsem jich přečetla jen 5 – bída.
– Z rozečtených knih jsem jich 7 dočetla a 3 definitivně odložila. 3 zbývají – ufff.

Psací předsevzetí jsou na tom mnohem hůř:
– Chtěla jsem dokončit trojku Krys
– Chtěla jsem připravit k vydání dvojku Krys
– Chtěla jsem dokončit úpravy minotauřích povídek
– Chtěla jsem rozepsat něco nového

Z toho jsem vlastně zvládla jen připravit k vydání dvojku Krys (momentálně finišuju jazykovou redakci, ale to se tak úplně nepočítá, protože to už vlastně jen odklikávám úpravy/opravy jazykové redaktorky).

Z práce se sociálními sítěmi a z pravidelného psaní článků na web nakonec nějak sešlo – poslední čtyři měsíce v roce jsem byla v zombie módu vlivem těhotenství a covidu, takže jsem nedělala vlastně vůbec nic.

A co bylo to nejlepší, co jsem v loňském roce přečetla? Rozhodla jsem se letos udělat dvě TOPky – jednu čistě fantastickou (a pouze z novinek vyšlých v roce 2020) a jednu, kam jsem zahrnula všechno, co jsem přečetla – napříč žánry a roky vydání. Takže ano, v té druhé najdete i romantické/erotické knihy (protože od dob prvního porodu na tomto druhu literatury tak trochu ujíždím… ehm…). Spoustu knih jsem letos samozřejmě nestihla přečíst a myslím, že by se do TOPky možná taky dostaly… (namátkou Převorství u pomerančovníku – Samantha Shannon, Meta – Pavel Bareš, Čaropisci – Robert Jackson Bennett, Písek – Hugh Howey, Kosti Mraza – Alžběta Bílková, …).

TOP fantastika (první dvě místa berte opravdu jako první dvě, zbytek je tak nějak nastejno)

Kamenné nebe – N. K. Jemisin
Noční cirkus – Erin Morgensternová
Děti zmaru – Adrian Tchaikovsky
Dračí město – Robin Hobb
Bezhvězdné moře – Erin Morgensternová
Klec duší – Adrian Tchaikovsky
Harleen (komiks) – Stjepan Šejić
Lady Mechanika 4 (komiks) – Joe Benitez

TOP celkově (tady berte první tři místa jako první tři, zbytek tak nějak nastejno)

Kamenné nebe – N. K. Jemisin
Noční cirkus – Erin Morgensternová
Kroniky prachu – Lin Rina
Brána z obelisků – N. K. Jemisin
Harleen – Stjepan Šejić
Králové Wyldu – Nicholas Eames
Lady Mechanika 4 – Joe Benitez
Klec duší – Adrian Tchaikovsky
River Wild – Samantha Towle
Dračí město – Robin Hobb

Byla tu samozřejmě celá řada knih, které se mi líbily, i když se do TOPek nedostaly (například: Probuzení – Amanda Stevens, Případ alchymistovy dcery – Theodora Gossová, Láska online – Penelope Ward, Byla jednou jedna řeka – Diane Setterfieldová, Pojízdný krámek snů – Jenny Colganová, Krvavá Rose – Nicholas Eames). Ale po pravdě jsem letos rozdala i velkou řadu dvouhvězdičkových hodnocení – vlastně tolik, že si nevybavím, jestli jsem jich někdy vůbec tolik rozdala v jednom roce. A co tedy bylo za mě to nejhorší? (Ano, je toho tolik, že se to vyplatí sepsat…) Knihy jsou v pořadí, v jakém jsem je v loňském roce četla.

Část tvého světa – Liz Braswellová (skvělý nápad na retelling, který mohl být tak dokonale temný a úžasný… kdyby ho napsal někdo jiný)
Odměna z pekla – Joe R. Lansdale, John L. Lansdale (začalo to slibně… ale zvrhlo se to v trapný humor, stupidní dialogy a rádoby cool akce, které ale vyznívaly směšně… pardon)
Kašlu na muže – Zsuzsa Rácz (tohle dokonce dostalo jen jednu hvězdu, četla jsem to v rámci knižního klubu a vlastně nevím, co to mělo být… bylo to tak tupé a ta hrdinka – achich ouvej)
Kdo se bojí smrti – Nnedi Okorafor (i přes řádky výše myslím, že jsem se v životě v knize nesetkala s protivnější hrdinkou, u níž bych si přála, aby jí konečně někdo zakroutil krkem; plus mi sakra nesedl naivně vyznívající styl psaní)
Prokurátor – Paulina Świst (ne, sexuální násilí není erotické!!!)
Můj oxfordský rok – Julia Whelanová (pominu-li pro mě nezáživný styl psaní, tak tahle kniha je v těch dvou hvězdách možná trochu nevinně – prostě jsem chtěla odpočinkovou přeslazenou věc a dostala jsem nemastnou, neslanou depku)

Tak to by bylo v rámci knižní/psací bilance vše. Doufám, že tento rok budu mít lepší ruku při výběru knih a že to psaní půjde trochu lépe, ačkoliv vzhledem k situaci… spíš asi ne (nervózní smích). No a příště nějaké ty čtecí a psací plány na rok 2021…