Začátkem roku jsem se rozhodla, že to letos vezmu trochu víc zvolna a nebudu si dávat kdovíjaká literární a knižní předsevzetí… A najednou, než se člověk naděje, je půlka roku za námi. Co všechno se událo?

V rámci osobního života je vše víceméně při starém. Děti jsou děti – starší je pořád občas protivná a občas totální božanka k zulíbání, mladší je stále slunce, ale už začíná mít na věci svůj názor 😀 (židlička, kočárek… proč by v tom seděla?) Neustále se točíme v kolotočích rýmiček a střevních viróz, takže z každého pšíknutí nebo zhoupnutí žaludku už máme tiky. Já si k tomu všemu uhnala tenisový loket (jojo, jen se smějte, že já gaučák mám „úraz“ typický pro sportovce…), takže moje pravačka je dost nespolehlivá a asi bych se konečně měla dokopat zajít si podruhé na ortopedii, aby mi předepsali rehabilitace… Celkově si říkám, jestli se ještě někdy budu cítit (fyzicky i duševně) odpočinutá a zdravá… To jsou holt ty krásy mateřské dovolené a let po třicítce žejo 😀

Ale z veselejšího soudku – začátkem jara mi vyšla moje vůbec první audiokniha! Ujalo se jí nakladatelství Ova Audio a není jí samozřejmě nic menšího než první Krysy – Před bouří. V lednu taky vyšel konečně druhý krysí díl v e-knižní podobě. No a blíží se vydání třetího dílu (ještě poslední červnový den jsem stihla odevzdat poslední redakci a už zbývá jen kontrola sazby) a já už si pomalu plánuju nějaký prima křest – ideálně všech tří dílů najednou… 😀

Mým hlavním cílem pro letošek bylo víc se vyklidnit. No, nevím, jak dalece se mi to daří, ale řekla bych, že jsem na tom líp než loni touhle dobou. Velká zkouška ale přijde v podobě zavřené školky v srpnu, tak uvidíme…

Kromě toho jsem se vrhla trochu na další kreativní činnosti, abych si taky občas vyčistila hlavu a psaní mi šlo snáz, takže si občas hraju s grafickým tabletem a trochu experimentuju s akvarely (Propadla jsem například akvarelům od Katastrofé – jsou třpytivé a naprosto fantastické!). Kromě toho jsem si taky zkusila vyrábění doplňků na různé akce, kde jsem byla – zatím mám na kontě květinovou čelenku s růžky a sponu do vlasů s květy, korálky a peříčky… (třeba z toho ještě jednou bude něco kloudného 😀 )

A když už jsem nakousla ty akce – byla jsem v první polovině roku nezvykle společensky aktivní a mohli jste mě potkat například na Comic-Conu, Světě knihy nebo na Fantastické Ostravě (která byla vážně skvělá a budu z ní živa asi ještě dlouho). Taky se mi povedlo navštívit kino a zajít na koncert (Two Steps from Hell – nádherný zážitek).

A co se týče čtení, tam je to nějaké podezřelé… Ve své GR knižní výzvě jsem na 37 titulech z plánovaných 60 (GR hlásí splněno 62 %) – a to jsem se ještě nevrhla na ty rozečtené komiksové série, co jsem je chtěla dorazit (nebo přinejmenším trochu dohnat – jako v případě mang). Chtěla jsem méně recenzáků, jenže se to (zase!) nějak nepovedlo – když ony vycházejí tak skvělé tituly, které jsem vážně chtěla číst! Ovšem po pár loňských přešlapech si dávám při výběru přece jen trochu větší pozor.

V rámci výzvy „12 přátel doporučí 12 knih“ jsem moc nepokročila – mám za sebou 2 knihy (a 1 z bonusových řad, kterou asi něco nahradím, když nebudu stíhat – což vzhledem ke skluzu, co mám, reálně dost hrozí…).

Z toho, co jsem zatím přečetla, má víceméně jisté místo v TOPce fantastických novinek na konci roku Třetí ucho, The House in the Cerulean Sea (chvíli před vydáním překladu jsem ho přečetla konečně v angličtině) a Hněv draků; nejspíš se tam dostane i Bezvětrné město. A v rámci celkové TOPky nezohledňující datum vydání či žánr na mě pomrkává taky The Ninth House (který jsem konečně dočetla).

Z rozečtených a prozatím odložených knih jsem zatím dočetla 1/12 a zatím mám o 4 knihy víc těch koupených než přečtených. Ani jedno z toho v předsevzetích letos nemám, ale je fajn mít o tom přehled 😀